Mýty a fakta o souvislostech ekonomiky s kouřením byly tématem červencového semináře v Parlamentu ČR, který proběhl pod záštitou předsedy výboru pro zdravotnictví poslanecké sněmovny MUDr. Borise Šťastného.
V rámci tiskové besedy bylo možné diskutovat s přední představitelkou American Cancer Society Hanou Rossovou, která je také strategickou ředitelkou výzkumného programu zaměřeného na kontrolu tabáku a v ČR spolupracuje se Společností pro léčbu závislosti na tabáku a Centrem léčby závislosti na tabáku 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN. Přinášíme některé ze závěrů, které byly na setkání prezentovány.
- Pro stát není ekonomicky výhodné, když jeho občané kouří.
Spotřeba tabáku vede k ekonomickým ztrátám v důsledku větší nemocnosti a úmrtnosti a vyšších nákladů na zdravotnictví. To se odráží v poklesu pracovní produktivity a zpoždění ekonomického rozvoje. Zvýšené náklady spojené s kouřením nesou spotřebitelé, stát a soukromé firmy, kteří tak dotují tabákový průmysl. Bez těchto dotací by kouřilo jen zanedbatelné procento populace a investice do tabákového průmyslu by měla návratnost srovnatelnou s ostatními odvětvími.
Kouření stálo Českou republiku v roce 1999 odhadem 88,9 miliardy Kč, zahrneme-li do této částky náklady na celkovou zdravotní péči, výdaje spojené s předčasným úmrtím a náklady související s pasivním kouřením - tato částka odpovídá 4,6 % hrubého domácího produktu (HDP).
- Stát neušetří na důchodech a jiných dávkách tím, že kuřáci umírají dříve než nekuřáci.
Studie realizované v USA, Dánsku či Švédsku dokázaly, že kuřák stojí společnost více než nekuřák, i když se vezme v úvahu jeho předčasná smrt. V této souvislosti bylo také uvedeno, že studie firmy Philip Morris, publikovaná v ČR v roce 2000, která se k výše uvedenému vyjadřovala, je zavádějící a byla kritizována nejen po stránce humanitární, ale především kvůli pochybné kvalitě prezentovaných odhadů (viz Ross, H.: Critique of the Philip Morris study of the cost of smoking in the Czech Republic. Nicotine and Tobacco Research 2004; 6(1): 181-189).
Státní rozpočet by se nezhroutil, pokud si nikdo nekupoval cigarety. Nepřítomnost kuřáků by snížila náklady na zdravotnictví a zvýšila produktivitu práce. Vyšší HDP znamená vyšší daňový příjem do státního rozpočtu formou daní ze zisku i formou spotřebních daní. Peníze nyní vydávané za cigarety by byly použity k nákupu jiných výrobků či služeb, které jsou zatíženy daní z přidané hodnoty. Přínosem pro společnost by byl vyšší růst HDP, který by byl dosažen díky eliminaci kouření.
- Nejlepším opatřením jak zabránit kouření dětí je zvýšit ceny tabákových výrobků.
K tomuto závěru dospěly studie z posledních 30 let, podložené statistikami z mnoha zemí. Zvýšení daní a cen u tabákových výrobků snižuje jejich spotřebu (formou snížení prevalence a zredukování frekvence kouření), a to především u mládeže a finančně slabších sociálních skupin. K vhodným doplňkovým opatřením patří zákaz kouření ve veřejných prostorách a na pracovištích (včetně restaurací, kaváren a barů) a zákaz reklamy a propagace tabákových výrobků. Naopak opatření jako zákaz prodeje cigaret nezletilým a preventivní programy ve školách jsou samy o sobě neúčinné nebo velmi nákladné v přepočtu na množství mladistvých, kteří jsou takto odrazeni od kouření.
Ekonomové doporučují vyčleněnou (účelovou) daň z cigaret. Mnoho států používá zvyšování daní na cigarety jako metodu prevence kouření, ale rovněž jako způsob financování zdravotní péče a podpory zdraví. Tyto státy vybírají zvláštní "tabákovou" daň do speciálního fondu a takto vybrané peníze vynakládají na specifické účely. Některé státy USA hradí z části tabákové daně komplexní programy prevence kouření. Další země s vyčleněnou daní jsou: Kanada, Austrálie, Jižní Korea, Finsko (1 %; podpora zdraví včetně prevence kouření), Velká Británie (provoz nemocnic a škol, výnosy z navýšení tabákové daně jdou na zdravotní péči), Francie (příspěvěk na zdravotní pojištění), Řecko (sociální zabezpečení), Irsko (16 %; zdravotní péče), Portugalsko (1,1 %; boj proti rakovině a prevence kouření), Rakousko, Polsko (0,5 %; prevence kouření), Estonsko (3,5 %; fitness, sport, kultura), Litva (5 %; prevence kouření). Zkušenosti z těchto zemí dokazují, že administrativní náklady související se zavedením účelové daně jsou více než pokryty ekonomickým přínosem spojeným s nižší spotřebou tabáku. Zavedení účelových daní má další pozitivní ekonomické efekty.
- Zdravotním pojišťovnám se vyplatí hradit léčbu závislosti na tabáku. Výpočty z ČR a ostatních zemí potvrzují vysokou návratnost léčby závislosti na tabáku.
Světová banka považuje za efektivní takové investice do zdraví a prevence, které prodlouží život o jeden rok za cenu nižší, než je hodnota vytvořeného ročního HDP na osobu.
V roce 2006 byl český HDP 328 tisíc Kč na osobu. Podle WHO léčba pomocí náhradní nikotinové terapie prodlouží život o jeden rok za 52 tisíc Kč. Zdvojnásobení daně na tabákové výrobky by prodloužilo život o jeden rok za 300 Kč, zákaz kouření ve veřejných prostorách a na pracovištích za 8600 Kč. Všechna tato opatření zajišťují vysokou návratnost investic.
Zdravotnické noviny, 9. srpna 2010
Prezentaci ze semináře naleznete zde: