Aktuálně

Původně jsem na tomto místě chtěl prezentovat svou vizi o reálných kladech a záporech našeho členství v Evropské unii a vysvětlit důvody, proč nebudu hlasovat pro naše členství. Nestane se tak, jelikož náhoda změnila mou motivaci již napsaný článek publikovat. Je to dobře, protože podobných analýz byly již napsány a publikovány tisíce a také proto, že opět by šlo jen a jen o subjektivní hodnocení.

Jeden můj kolega, pneumolog, nedávno napsal moc hezký článek jako reakci na písničku Tabáček od skupiny Chinaski, která se mi jinak docela líbí. Píše v něm, že je dobře, že se v písničce zpívá „...čekám konec, zatím nic nebolí...“ Správně upozorňuje, že ono to také bolet ještě nějakou dobu nebude. To je totiž na plicní rakovině nejzáludnější. Plíce nemají senzitivní inervaci a tak až do pozdních stádií nebolí. Konec je ale stejně dosti nepříjemný – z plic vykrvácíte, zemřete na metastázy do mozku, nebo se prostě udusíte… – je ještě pár dalších možností, ale žádná z nich není příjemná.

Před senátory stojí zajímavý úkol – projednání zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví, pojmenovaného jako zákon o registrovaném partnerství. Ačkoli je homosexualita stará jako lidstvo samo, homosexuální partnerství nabylo na aktuálnosti kupodivu až v moderní společnosti. Řada lidí už ani nevnímá, když dva muži jdou po ulici držíce se za ruce, stejně tak, když se dvě ženy v parku na lavičce vášnivě líbají. Pouze s lehkým úsměvem přecházíme extravagantně oblečeného muže v minisukni na vysokých podpatcích a gay klub v naší ulici nás už příliš nepřekvapí, podobně jako holky ve výkladech na E55. Myšlení naší společnosti se v otázkách homosexuality a sexuality obecně hodně změnilo. Homosexualitu už řada lidí chápe, s chápáním registrovaného partnerství je to však složitější.

Stávkující milionáři, jak nedávno zle označil protestující lékárníky ministr zdravotnictví David Rath, nejprve na tři hodiny zavřeli dveře svých lékáren a nyní se stali i hlavní hybnou silou plánované únorové stávky. Lékárníci se tak snaží vyjádřit svůj nesouhlas především se snížením obchodních přirážek na léky, k němuž došlo na počátku letošního roku. Laikovi se snížení marže, která z původních dvaatřiceti spadla na devětadvacet procent, může zdát jako bezvýznamné, v praxi však dojde ke snížení celkových příjmů lékáren přibližně o deset procent. Není pak divu, že pro lékárny hlavně v menších městech a obcích se stane snížení výnosů neúnosné a logicky může vést k omezení jejich činnosti nebo dokonce k likvidaci. Jen těžko pak budou pacienti chápat, že pro svůj lék budou možná muset dojíždět i desítky kilometrů.

Otevřený dopis redakci zpravodajství ČT

Vážená redakce,

rád bych reagoval na skutečnost, o které se domnívám, že od nezávislosti médií, zejména pak od nezávislosti televizního zpravodajství ČT, má velmi daleko.

Při prezentaci Vašich názorů, které zde nemíním v žádném případě hodnotit, používáte fotografii Václava Klause a Jany Bobošíkové, na které stojí vedle sebe spolu s cedulkou www.klaus.cz.

Tato fotografie byla součástí Vámi odvysílané reklamy, umístěna na Vašich internetových stránkách a bohatě prezentována i na dalších místech.